Templfest Ostrava 2025

Prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr.

(* 1968)

Působí jako literární historik, kritik, překladatel, spisovatel a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po gymnaziálních studiích v rodném Písku absolvoval klasickou filologii a rusistiku na Filozofické fakultě UK, též teologii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Roku 1998 se habilitoval z obecné a srovnávací literatury prací Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918, posléze přednášel na FF UK, FAMU či jako zastupující profesor na Universität Regensburg. Profesorem obecné a kulturní antropologie je od roku 2013.

Putna několik let vedl Knihovnu Václava Havla, často spolupracuje s řadou médií včetně České televize, kde moderoval kulturně kritický pořad Síto. Patří mezi ty, které lze označit za takzvané veřejné intelektuály, neboť angažovaně vstupují do veřejného prostoru a netají se svými občanskými postoji.

Tématem Putnova badatelského zájmu a četných vědeckých prací je literatura v souvislosti s duchovními dějinami lidstva. V poslední době vydal například Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015, anglicky vyšly vloni pod titulem Rus – Ukraine – Russia: Scenes from the Cultural History of Russian Religiosity), které napsal na popud toho, kam se současná ruská společnost ubírá. Volně na ně navázaly Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (2018), za něž získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Před několika týdny se na pultech objevila Putnova drobná publikace o kulturní historii pražských Košíř Košíře mýtické a literární.

Martin C. Putna se věnuje také zpěvu, specializuje se na renesanční a barokní hudbu. Vydal tři sólová alba, doplněná o kulturně-historické studie o nazpívaných písňových textech: O smrti i vesele. Písně barokní a postbarokní (2013), Písně pro Ježíše (2014), Písně absurdní (2016).

Doc. Ing. Fedor Gál, DrSc

(*1945)

Narodil se 20. března 1945 v ghettu Terezín, kde byla v té době vězněna jeho matka Barbora Gálová a jeho starší bratr Egon. Svého otce Vojtěcha Gála pamětník nikdy nepoznal. Rodina byla židovského původu a vlastnila velký statek ve vesnici Partizánska Ľupča (do roku 1946 Nemecká Ľupča), která leží na slovenském Liptově. Otec bojoval ve Slovenském národním povstání, po jeho potlačení Němci chytili Gálovy a internovali je v koncentračním táboře Sereď. Odtud otec odešel transportem do koncentračního tábora Sachsenhausen a na konci války zemřel při pochodu smrti. Matka s malými syny válku přežila a vrátila se do Ľupče, kde se snažila znovu hospodařit. V roce 1948 jí však komunisté farmu znárodnili, proto s dětmi odešla do Bratislavy, kde až do důchodu pracovala ve Sběrných surovinách. Fedor Gál vychodil základní školu v Bratislavě a vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou ve Zlíně (tehdy Gottwaldově). Pracoval jako dělník v chemických továrnách a dálkově si dodělával Vysokou školu chemicko-technologickou. Poté se věnoval sociologii a prognostice, pracoval v několika výzkumných ústavech. V listopadu 1989 se aktivně zapojil do sametové revoluce v Bratislavě, spoluzakládal politickou platformu Verejnosť proti násiliu. Krátce byl činný ve slovenské politice. Po rozpadu Československa se v roce 1992 odstěhoval do Prahy, kde přednášel sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. S dalšími společníky stál u vzniku TV Nova. Založil rovněž nakladatelství G plus G, které vydává především knihy věnované tématům menšin, jinakosti, prožitku holocaustu. Od roku 2009 se zabývá filmovou dokumentaristikou, natočil čtyři dlouhé filmy a dvanáct krátkých dokumentárních esejů. V dokumentu Krátká dlouhá cesta zmapoval také osudy svého otce.

Jiří Sedláček a Vladimír Polák

Moderátorské duo složené z ostravských hereckých osobností Jiřího Sedláčka a Vladimíra Poláka nás provází na Templfestu již od prvního ročníku. Jejich unikátní styl moderace nás baví a propojuje jednotlivá vystoupení svými glosami, vtipy a myšlenkami. Jejich chytrá a vtipná prezentace poutá pozornost posluchačů a přispívá k celkovému zažitku. Přijďte si užít nejen kvalitní hudbu a zajímavé přednášky, ale také zábavnou a poutavou moderaci od tohoto skvělého dua.

Jiří Sedláček

Narozen v roce 1964. Po absolutoriu herectví na brněnské JAMU se vrátil do rodné Ostravy a stihl nazkoušet jednu inscenaci v Divadle Petra Bezruče, než dostal nabídku vlastního místa v naší pánské šatně… a tak jej od roku 1987 v těch pánských šatnách najdete. Byť si Jirku nejspíš spojujete především s komickými rolemi, má na svém hereckém kontě opravdu širokou škálu nejen co do počtu, ale i žánru. Srdce publika si získal především coby Kjell v Ellingu a Kjellovi, neodolatelný lamač srdcí Bejby v Šakalích letech či nesoudný milovník Falstaff ve Veselých paničkách windsorských. Nejen v poslední zmíněné inscenaci jste si mohli povšimnout Jirkova hudebního génia, jejž uplatňuje především v kapele Moby Dick & Big George. Krom hudby je nadšeným fotografem a básníkem věnujícím se svému vlastnímu „sebebavismu“.

Vladimír Polák

Vladimír Polák se narodil roku 1977 v Ostravě. Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a v letech 1993–1995 získal stipendium od Českého literárního fondu na základě hostujících rolí v Národním divadle moravskoslezském. Po dokončení studia v roce 1995 u NDM získal angažmá, kde působí dodnes. Nedávno přijal nabídku angažmá v divadle Mír. Byl oceněn cenou Českého divadla agentury Foibos v rámci přehlídky profesionálních divadel v Praze za roli Hitlera v inscenaci Juraje Deáka Mein Kampf (Můj boj). Působí také jako komik, moderátor, producent a politik. Od roku 2002 je členem zastupitelstva Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V televizi jste jej mohli spatřit v několika filmech (např. Ostravak Ostravski) či v pořadech a seriálech České televize. Vystupuje v improvizační show Tři Tygři. Hraje na piano, kytaru a ukulele, věnuje se aikidu, nohejbalu, sportovní střelbě a byl zvolen také k výkonu sňatků jakožto oddávající.

Gilgul

David Dorůžka, Robert Fischmann, Martin Novák

Trio kytaristy Davida Dorůžky, flétnisty a zpěváka Roberta Fischmanna a hráče na bicí nástroje a perkuse Martina Nováka vydává album „Gilgul“ (hebrejské slovo pro koloběh nebo cyklus) s hudbou na pomezí world music a jazzu s těžištěm v bohatém odkazu židovských hudebních tradic, tak jak se během mnoha století vyvíjely v různých regionech Evropy i Blízkého Východu. „Podstatným jménem gilgul většinou v hebrejštině rozumíme gilgul nešamot, neboli stěhování duší. Tato myšlenka, v židovství mírně kontroverzní, pochází z kabaly. Podle tradice duše putují z těla do těla a plní tak svou roli v rámci tikkun olam, nápravy světa. Jedním z běžných významů slova gilgul je skutečně ‚cyklus‘,“ přiližuje Robert Fischmann. Hudebníci částečně navázali na album Davida Dorůžky Autumn Tales (2016), vyznamenané cenou Anděl za nejlepší jazzové album roku. Trio vzniklo na sklonku roku 2020 s cílem vytvářet novou hudbu, která by rozvíjela různé židovské hudební tradice. Všichni tři hudebníci se ovšem židovské hudbě věnovali již dříve, například ve spolupráci s izraelským hudebníkem Yairem Dalalem nebo s americkým multiinstrumentalistou Alanem Bernem. Nové seskupení vyniká nebývale originálním pojetím a zvukem, opírajícím se jak o nezvyklou instrumentaci, tak o fakt, že i s tradičněji znějícím materiálem hráči pracují s neobyčejnou volností. A tak se snadno přihodí, že liturgické chasidské nápěvy z východní Evropy se potkávají s melodiemi ze středověkého Španělska a aškenázské písně v jazyce jidiš můžeme slyšet bok po boku s inspiracemi newyorskou downtown scénou.

Projekt Gilgul obdržel cenu Anděl kategorii jazz za rok 2023.

Misterios del Amor

Jádrem programu nazvaného Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských Židů. Příběh tvoří písně, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti z iberského světa a středomořské oblasti.

Sefardi jsou komunita španělských Židů, kteří byli ze Španělska definitivně vyhnáni roku 1492 jako výsledek dlouhé reconquisty. Následné putování a hledání místa k spočinutí je přivedlo na rozličná místa středomořského prostoru. Jejich písně a kultura v těchto oblastech jsou živé dodnes. Temperamentní písně jsou plné emocí, v melodiích a textech se odráží nejen touhy jednotlivců, ale zaslechneme v nich bolestné i nadějeplné tóny odkazující na pohnuté dějiny tohoto národa.

Program, který je na pomezí žánrů – klasického, lidově-tradičního a jazzového – nabízí posluchačům útěchu, výlet od reality daleko do vzdálených nebo cizokrajných končin, zasnění se i výslednou katarzi. Písně vycházely z bohaté tradice lidové hudby. Byly doprovázeny v různých komunitách a v různých dobách různě. Tu loutnou, nebo jejím arabským předchůdcem – oudem, tu vihuelou, bubínkem, tamburínou, nebo zněly jen tak v samotě noci. Jde sice o světskou hudbu, ale v zásadě jsou to písně hluboce duchovní, jejichž baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců. Jména dávných hudebníků odvál čas, ne tak jejich prožitky.

Hudba je emocionálně nabitá a hluboce osobní; ne však sentimentální, spíše hrdý povzdech než nářek. Dávné osobní zpovědi ve vyhrocených situacích (osudy žen a milenek, povzdechy z vězení) jsou i v dnešní době překvapivě blízké mnoha situacím, kdy láska a naděje je to jediné, co lidem zbývá. Dále mohou zuřit války a konflikty, viry a nemoci, ale tímto koncertem si opět připomeneme, že pro lásku má smysl žít a za život z lásky má smysl bojovat. A pokud se láska tento večer dotkne srdcí všech přítomných, naše poslání bylo i tentokrát naplněno.

Účinkují

Eliška Tesařová (zpěv, perkuse), Jan Čižmář (umělecký vedoucí, loutna, theorba, kytara), Marian Friedl (Kontrabas, galizona, valašské lidové nástroje, zpěv), Marta Kratochvílová (historická příčná flétna/traverso).

Komorní soubor Petry Kubenkové

Petra Kubenková vystudovala Církevní konzervatoř v Opavě obor varhany a liturgický trojobor (zpěv, dirigování, gregoriánský chorál), následně pokračovala ve studiu sólového zpěvu u Mgr. Barbory Baranove. Je učitelkou ZUŠ Dobroslava Ludmily, ZŠ Svinov a dirigentkou a hlasovou poradkyní několika sboru – DPS Zvonoklíček, jeho přípravný sbor Malošci, Ženský pěvecký sbor Svinov a sbor u Katedrály Božského Spasitele. Se svým komorním sborem se zaměřuje na interpretaci židovské hudby. Za její práci ji byl údělem stříbrný odznak Unie českých pěveckých sboru.