Vaše příbehy

Milí Ostravané,
vzpomenete si někdy na to, jak jste chodili do porubského kulturáku? Co jste tam zažili? Koho zajímavého jste tam potkali? S kým jste se třeba drželi za ruce v porubském letním kině? Jak jste se tam naučili svůj první valčík? Zkrátka -vzpomínáte někdy na úžasný a pestrobarevný život porubského domu kultury?
Pokud ano, podělte se s námi o Vaše příběhy. Napište nám krátkou či delší vzpomínku, pošlete třeba fotografii. Vaše zážitky uveřejníme na našich webových stránkách. Nejzajímavější autory odměníme vybranou kulturní dobrotou, jimiž se Poklad po rekonstrukci bude jen hemžit.
Těšíme se.
Darina Daňková
Své příběhy posílejte na: jednatelka@dkpoklad.cz
 

KULTURÁK BYL PRO MĚ ODRAZOVÝM MŮSTKEM

Moji milí,
kulturním dům v Porubě k narozeninám vše nejlepší. Kulturák byl pro mě odrazovým můstkem. Začala tam moje pěvecká kariéra. V roce 1969 to byla pěvecká soutěž Májový křišťál a potom zpívaní na čajích se skupinou Majestic.
Poznala jsem tam i své první lásky Karla Šnapku, Standu Hranického i svého prvního může Ivo Pavlíka. Opravdu mám na kulturní dům v Porubě jenom ty nejkrásnější vzpomínky. A ty mi zůstanou v srdci až do konce mého života.

Vaše
Věra Špinarová
7. května 2012

VZPOMÍNKA NA PORUBU

Nedávno jsme s Jarkem Nohavicou a štábem České televize navštívila porubský kulturní dům, abych zavzpomínala na začátky své pěvecké kariéry. Hrály v ní roli dva ostravské „kulturáky“ , a to na samém jejím počátku kulturní dům Hlubina a potom právě porubský kulturní dům.
V roce 1965 vznikla v Porubě skupina Majestic, která mě a mého manžela Vlastíka Kučaje přizvala ke spolupráci. Inspirovali jsme se americkým soulem a začali jsme zapáleně zkoušet v porubském kulturním domě. Každou neděli jsme hráli svoji muziku na nedělních Čajích o páté. Po Ostravě se rychle rozneslo, že v Porubě jsou skvělé „čaje“, a brzy nás stály fronty. Chodili nás poslouchat i lidi z ostravského rádia a televize. Miloš Zapletal, tehdejší rozhlasový redaktor, byl pravidelným nedělním hostem, vysílal odtamtud i svoji relaci a byl tak nadšený, že nám začal dělat manažera. Přišel si nás poslechnout i televizní režisér Zdeněk Havlíček a naše muzika a atmosféra v porubském kulturáku se mu tak líbily, že příště přišel i s televizními kamerami.
V ostravském kulturním domě jsem strávila několik nezapomenutelných roků plných intenzivního muzicírování, zpívání a řekla bych, že vlastně tam byla moje konzervatoř.

Srdečně Vás zdravím a přeji všechno dobré.
Marie Rottrová
Květen 2012

PORUBSKÝ KULTURÁK BYL PRO MĚ OSUDOVÝ

S trochou nadsázky by se dalo říct, že kdyby nebylo porubského kulturáku, nebyla bych zpěvačkou. Kulturní dům v Porubě byl místem, kde jsem se opravdu naučila mnohé, co mi potom pomohlo v kariéře. Hlavně jsem se tam setkala s muzikanty, kteří mě naučili, jak se zpívá na mikrofon, jak se musím na jevišti chovat a taky třeba jak si stahovat texty písniček.
Chodila jsem na nedaleké gymnázium, a když nastala doba tanečních, celá třída se přihlásila právě do porubského kulturáku. Naše taneční vedla legendární paní Calábková a k tanci na lekcích nám hrála kapela, která měla v kulturáku domovské zázemí,Proměny. Dříve se tato kapela jmenovala Majestic a začínala s ní zpívat Věra Špinarová. Chvíli tuto kapelu vedl můj manžel a bývalý manžel Věry Špinarové Ivo Pavlík. Kapela Proměny v době našich tanečních zrovna hledala druhou zpěvačku a jednou v pauze do našeho hloučku přišel kytarista Honza Březina, jestli u nás na gymplu není někdo, kdo umí zpívat. Slovo dalo slovo a já už pár dní byla na zkoušce, kde jsem tzv. udělala konkurz, a začala moje dráha zpěvačky skupiny Proměny. Každé úterý večer jsem chodila na zkoušky s kapelou do porubského kulturáku a skoro každý víkend zpívala na plesech a jiných společenských akcích. Je víc než jasné, že na učení mi moc času nezbývalo, a nebylo výjimkou, že jsem po náročném víkendu v pondělí v lavici v hodinách usínala. Nicméně jsem odmaturovala a i potom jsem ještě chvíli s proměnami zpívala. Pak jsem na čas odjela do zahraničí s Pavlem Novákem, ale když jsem se po pár měsících vrátila, zase jsem začala chodit do kulturáku na zkoušky a zpívat s Proměnami.
Jedna zajímavost ještě na závěr, kdy se kruh uzavře, za kulturákem bylo vyhlášené letní kino, kam jsme i my často po zkoušce chodili. Jednou se na naší zkoušce objevil pro mě tentokrát neznámý šarmantní muž se svou přítelkyní, že jdou do kina, slyšeli totiž, že tam někdo hraje a zpívá, tak se přišli podívat. Toho muže mi pak kluci z kapely představili jako Ivo Pavlíka. V tom letním kině jsme pak skončili všichni a já si dodnes pamatuju, že hráli film Elektrický jezdec. Je jasné, že ten večer byl pro mě osudový, i když k dalšímu setkání s Ivošem došlo až za několik dlouhých měsíců! Dá se říct i napsat, že porubský kulturák byl pro mě osudový nejen po stránce profesní, ale i po té osobní.

Heidi Janků




 
Odběr novinek

Odběr novinek
Chcete si objednat pronájem? Kontaktujte nás!












„V souladu s ustanovením § 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů jsou všechny údaje uvedené v tomto formuláři shromažďovány a zpracovávány výhradně pro účely zasílání obchodních sdělení subjektu údajů prostřednictvím elektronických prostředků podle zákona č. 480/2004Sb. o některých službách informační společnosti, a to až do doby, kdy subjekt údajů přímo a účinně zašle informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace nadále zasílány“.